Ráda fotím. Občas i něco jiného než autismus a rodinu...a proto tento můj nový blog.... Možná o ničem a možná o něčem. Tady nechci myslet, ale jen relaxovat...
úterý 28. listopadu 2017
Malé radosti všedního dne
Děkuji svým blízkým za to, že se mnou tráví čas a že se společně můžeme TĚŠIT NA VÁNOCE.
Děkuji svým bližním a přátelům za to, že mě mají rádi takovou jaká jsem, nic mi nevyčítají a nemají potřebu mě měnit.
Setkání s osobní koučkou je velmi inspirativní a poučné.
Učí mě MYSLET i na sebe....
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím anonymy o nějaký podpis. Ať vím s kým mám tu čest. Děkuji.