čtvrtek 5. září 2013

Kdo si dá?






5 komentářů:

  1. Ale to je fotogenická potvora...:-DD Mňam

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj, drahá Amélie, nemohu najít Tvou mailovou adresu, asi jsem ji omylem vymazal, a tak Ti píšu sem. Dnes jsem přišel jako každé ráno do práce a na stole jsem si našel pohlednici. Nejdříve jsem zůstal překvapený nějakou tu minutu, protože mě nikdy nikdo nepíše. A najednou mi leží na stole pohlednice z Posázaví. Ještě jsem nahlas před svými doručovatelkami řekl, že to nemůže být moje, protože mně nikdo nepíše a oni stále, že to je moje pohlednice. A tak jsem ji rozechvěle vzal do ruky a pomalu otáčel, abych si přečetl, co se na ní píše a od koho je. Chtěl jsem moc vědět, kdo je ten člověk, který mi napsal pohlednici a vzpomněl si na mě. A na té pohlednici jsem četl milá slova: "Slunečný pozdrav z velké dálky posílá Amélie. PS: Opatruj se a nezapomeň: Jsem tu, když budeš potřebovat." Chci Ti říct, že mě to velmi dojalo a já najednou věděl, že svět by byl dobrým místem na žití, kdyby se lidé měli rádi a kdyby spolu více komunikovali. Bylo tak příjemné dostat od jiného člověka pohlednici. A najednou jsem si také uvědomil, kolik energie jsi mi darovala, cizímu člověku, i přesto, že máš tolik povinností doma. Nejdříve jsi koupila pohlednici, potom drahou známku, potom jsi propiskou napsala svá milá slova a nakonec jsi musela jít na poštu ten pohled poslat. Obrovský čas si mi věnovala, drahá Amélie. Já jsem si dnes uvědomil, že na světě existují lidé, kteří nejen, že hovoří o lásce, ale navíc oni i lásku ŽIJÍ! Já ani nevím, jak Ti poděkovat. Děkuji Amélie, z celého svého srdce Ti děkuji. Ty jsi skutečný člověk. A kdybys i Ty cokoliv potřebovala a bylo to v mé moci udělat, tak to udělám. Velmi rád... DĚKUJI!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hezký večer, mé drahé Malé srdce. Když nejde Mohamed k hoře, pak musí hora k Mohamedovi:-) Dlouho jsi nepsal a tvé články mi přišly dost smutné a tak jsem tě chtěla potěšit a udělat Ti radost. Jsem ráda, že se to povedlo:-) A máš pravdu, že s Jendou to není jen tak dojít koupit pohledy a na poštu, o to víc jsem na sebe byla pyšná, že jsem se k tomu odhodlala. Lehce se to dalo zamést "pod koberec" s tím, že s Jendou to nejde. Všechno jde... Dokonce jsem se divila, kolik stojí pošta na Slovensko. Kdybys chtěl, tak mail je jenicek76zavinaccentrum.cz S pozdravem Amélie

      Vymazat
  3. Po přečtení komentářů jsem se dojal, a už nevím, co jsem chtěl napsat za komentář

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I to málo stačí, Tenisáčku. Někdy stačí vzpomínka nebo úsměv, netřeba slov. Děkuji, že sis vzpomněl.

      Vymazat

Prosím anonymy o nějaký podpis. Ať vím s kým mám tu čest. Děkuji.