Ráda fotím. Občas i něco jiného než autismus a rodinu...a proto tento můj nový blog.... Možná o ničem a možná o něčem. Tady nechci myslet, ale jen relaxovat...
neděle 15. února 2015
Šedivo a pošmourno
....a zrovna tak jsem se ten den cítila i já....
Na hřbitově, daleko od lidí, sama a v tichu...
Tyhle chvilky mám moc ráda.
...i když srdce krvácí a po tvářích stékají slzy, přesto na tomto místě cítím, že na NIC nejsem SAMA...
Jo, ten pocit znám... a taky ho mám ráda. Viš, že i kdyby tě potkalo cokoliv, i kdyby se nic nedařilo, jak chceš, i když se všechno hroutí, víš, že se na dno nedostaneš, protože tě někdo drží za ruku... (Takhle to mám já...)
Jo, ten pocit znám... a taky ho mám ráda. Viš, že i kdyby tě potkalo cokoliv, i kdyby se nic nedařilo, jak chceš, i když se všechno hroutí, víš, že se na dno nedostaneš, protože tě někdo drží za ruku...
OdpovědětVymazat(Takhle to mám já...)
Drž se a měj se krásně. Lila ♥
Na NIC a NIKDY ♥ ♥ ♥
OdpovědětVymazat:-)