Ráda fotím. Občas i něco jiného než autismus a rodinu...a proto tento můj nový blog.... Možná o ničem a možná o něčem. Tady nechci myslet, ale jen relaxovat...
Petře, i já jsem si z dálky říkala, že se mi to snad jen zdá, ale bylo to docela odlehlé místo...tedy néé, zastavit u silnice a vysypat obsah vozíku.... Někdo si s tím musel dát docela práci. Nechápu.
Takhle přesně nevěřícně jsem koukala, když jsem šla na chatě lesem a na dvou místech, kde se opravdu dalo jít jen po úzké cestičce najednou vedle té cestičky stálo polorozebrané auto...
no tohle je teda síla,doufám,že to nikdo nezapálil?
OdpovědětVymazatMiluško, tak na tuhle otázku nemám odpověď.
OdpovědětVymazatAno, příroda je často zničená. Někdy se stydím za ty kteří nemají k přírodě vztah a berou ji jako smetiště. Petr.
OdpovědětVymazatPetře, i já jsem si z dálky říkala, že se mi to snad jen zdá, ale bylo to docela odlehlé místo...tedy néé, zastavit u silnice a vysypat obsah vozíku.... Někdo si s tím musel dát docela práci. Nechápu.
OdpovědětVymazatObčas rozum zůstává stát nad tím, čeho jsou lidi schopní!
OdpovědětVymazatObčas mi zůstává rozum stát nad tím, co lidé dokáží udělat. :/
OdpovědětVymazatTakhle přesně nevěřícně jsem koukala, když jsem šla na chatě lesem a na dvou místech, kde se opravdu dalo jít jen po úzké cestičce najednou vedle té cestičky stálo polorozebrané auto...
OdpovědětVymazat