čtvrtek 27. října 2011

Na hřbitově

V sobotu se mi na hřbitově moc líbilo.
Tedy mně se tam líbílo vždycky. Už jako malé holčičce. Když jsem čekala, než babička upraví hrob, zamete listí, zapálí svíčky, tak já jsem chodila okolo hrobů a četla si nápisy.

A teď? Teď mě to snad těší ještě víc.
JE TAM TICHO a KLID - něco, co doma nemám, a tak si to náležitě užívám.
Dnes Jenda usnul v 0:25 hodin....
Pak už nemám sílu na nic....


Přeji vám, moji milí, KLID v duši...třeba takový, jaký je na hřbitově....

8 komentářů:

  1. Tak to máme stejné, taky jsem ráda chodila na hřbitovy a četla kdo tam leží a představovala si za těmi jmény osudy lidí podle toho jaký měli náhrobek.

    OdpovědětVymazat
  2. Klid na hřbitově ještě nechci. :D

    OdpovědětVymazat
  3. VendyW, to jsem ráda, že mám spřízněnou dušičku.
    Pavle, já Tě tam přece neposílám. :-P

    OdpovědětVymazat
  4. V těchto dnech na hřbitovech moc klidu není, ale já tam ráda chodím na Vánoce a hlavně když je sníh, ty zachumelené náhrobky a zadumaní lidé, je to jiné než chaos o dušičkách.
    Přeju ti klidný a pohodový víkend :)

    OdpovědětVymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  6. také jsem jako malá holčička chodila se svou babičkou na hrob. Takže hřbitov pro mě není smutné místo.Ráda si čtu nápisy na náhrobcích a přemýšlím o osudech lidí.

    Dnes chodím za svou babičkou bohužel na ten samý hřbitov. Zrovna zítra tam jdeme. Poklidit, nazdobit a zapálit svíčku. A hlavně zavzpomínat na moji milovanou babičku Máňu.

    OdpovědětVymazat
  7. Taky mám ráda návštevy hřbitova, i když vždycky odcházím s posmutnělou náladou.. ale ta se za chvíli spraví :-)

    Hezký víkend! :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Jeřabí snítka

    Nad hřbitovní zídkou
    Jeřabí snítkou
    Klopu svou ozdobil jsem
    A vešel dál, nervozen

    Majestátný byl jak hrad
    Ten šedý, hrobový hřad
    Sochy s ústy andělů
    Uzřel jsem ticho, nádheru

    Však za velkým Kristem
    Zasypán listem
    Leží hrob ten
    Jenž touhou mi jen

    Očistím, omyju hned
    Špínu tu, jež halí jak led
    Snítku pak postavím
    Do vázy prasklé, tiše se pomodlím

    A plody z karmínu
    Utopí ve vínu
    Žal můj šestiletý
    Znovu přečte mi z pohádek věty

    Větévky, haluzečky
    Ach, zase-zase jsou ručky
    Dlaně hrubé, tíhnou k vráskám
    Avšak srdečně je celé laskám

    Vlas šedivý utkvěl mi řídký
    V úkrytu mé hrací skříňky
    Však nehodlám jej nechat tam
    Neb snítku tu jím obmotám

    Zima tu a kol jen mráz
    Však já jen vnímám sivý vlas
    Na hrobě rampouch-mrazíkův syn
    Stále však zelená, snítečka jeřabin.

    OdpovědětVymazat

Prosím anonymy o nějaký podpis. Ať vím s kým mám tu čest. Děkuji.

Oblíbené příspěvky

Seznam blogů

Počasí