čtvrtek 13. října 2011

Můj Casanova

Miluji knihy.
A hlavně staré knihy.

V posledních měsících  na ně nemám tolik času, kolik bych si přála, ale to nevadí.
Snad to někdy doženu.
V poslední době mi několik lidí řeklo, že musím myslet na sebe.
Moc mi to nejde, to přiznávám, ale pracuji na tom.
TAK jsem si udělala RADOST.
Koupila jsem si knihy....
PAMĚTI GIACOMA CASANOVY....z roku 1929....

Takový poklad...
Hladím tu hřbet knihy a těším se na ně jak malá holka...

Je to celkem 8 dílů...
To mám ráda ...
Čím víc ..tím líp...
První díl má 333 stran....
To je cca 2500 stran... Paráda, ne?
Tak hurá do toho...

Taky rádi čtete?

22 komentářů:

  1. Taky mám ráda staré knihy, mají v sobě něco tajemného. Pořád sháním Mattioliho herbář. Objevila jsem sice novodobou kopii, ale to není ono...:-( ;-) :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Taky se hlásím do klubu:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Čtu moc ráda, bohužel posledních pět let jenom učebnice nebo odborné knihy. Těším se, až budu mít někdy volno.

    OdpovědětVymazat
  4. A byl Casanova skutečně takový nestyda? :)

    OdpovědětVymazat
  5. Mutile, nevím, jsem na straně 12. :-P

    OdpovědětVymazat
  6. Shari, i já ráda čtu. Ale poslední 2 roky to byly převážně knihy o autismu a teď zase dávám přednost blogům....Musím to napravit.

    OdpovědětVymazat
  7. Jani, tak Mattioliho herbář nemám.... Ten se špatně shání. Dávala sis někde poptávku?

    OdpovědětVymazat
  8. Tady byl jeden na Aukru skoro za 4 tisíce: http://aukro.cz/mattioli-herbar-aneb-bylinar-i1764440050.html

    OdpovědětVymazat
  9. Knihy, knihy, knihy, to je moje vášeň :-)! A teď jsem začala objevovat zase kouzlo antikvariátů. Ne že bych je neznala, ale od té doby co jsme se odstěhovali z Prahy, jsem tady na žádný nenarazila. Na venkově se prostě nečte, podle místních to je zbytečnej přepych. Jo tak ještě vkladní knížka, to je pro ně to správný čtení. Ale v posledních dvou letech se tu a tam nějaký antikvariát namane a to pak jsem ve svém živlu. Podotýkám, že knih máme tolik, že nestačí skříňky a na půdě jsou ještě od stěhování (2O let) dvě krabice s knihama které už opravdu není kam dát. Ale stejně neodolám a zakoupím. Dlouho jsem sháněla Liona Feuchtwangera, Židovskou válku, nádherné čtení, a sehnala jsem jí až v antikvariátě ještě s jinými jeho knihami. Nesla jsem si je domů jako svátost a hned se do nich dala. A v knihkupectví vždycky nasávám tu vůni knih, papíru a vazeb....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nas (dedinka Zürich) je taky zvyk, ze ludia vylozia knihy na ulicu! Niekedy nevladzem ten ruksak nosit, co si tak pozbieram. Existuju netvori, ktori vylozia na chodnik absolutne skvosty.

      Vymazat
    2. Kde je ta dědinka??? Tam se nastěhuji, když lidi dávají knihy před dům. Přijde mi to jako výborný nápad. Přečtu knihy, vystrčím v určitý den knihy před dům, obejdu okolí a přinesu si jiné. :-) A tak pořád dokola. Někde v Německu se to tak dělá s nábytkem...

      Vymazat
  10. VendyW, v knihkupectví nebo v antikvariátu bych mohla strávit hodiny, škoda, že se mi to poštěstí tak jednou za rok nebo za dva. Ale i na Aukru se dají sehnat staré skvosty a levně.
    Líbila se mi hláška včera na blogu u Jarky: "Knih mám jak mnich a nevím, co je v nich!!" :-)
    Doma mám asi 6 knihovniček s knihama a stejně je už nemám kam dávat. Na půdě jsou nějaké knihy po tátovi a po dědovi. Můj muž říká, že kdyby prodal mé knihy, tak může jet na dovolenou...Hmm, ať jede... :-P
    Kniha je nejlepší přítel člověka. :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Také mám moc ráda knížky. Jen nemám čas, snad někdy. Dáša

    OdpovědětVymazat
  12. ..kniha je můj relax :-) jen poslední dobou nemůžu se dostat přes tři stránky ihned usínám, takže mi slouží jako uspávadlo.-)
    ..Amélie neni nad dobré počteníčko jen tak dál .-)

    OdpovědětVymazat
  13. Ten musel být čilý! Tolik stran...
    Přeji pěkné počteníčko.
    Napíšeš o tom něco?

    OdpovědětVymazat
  14. O knížkách mi ani nemluv, vždyť já se kvůli nim stala knihovnicí :-) Přesto že jsem mezi knížkami celý den, i tak si občas zajdu do knihkupectví či antikvariátu. Ale už bych se měla nad sebou zamyslet,nedávno jsem se přistihla, jak jsem v knihkupectví knížky zarovnávala... :-)))

    OdpovědětVymazat
  15. Miluju knížky, akorát tou knihovnicí mi nebylo dovoleno za totáče se stát, ale láska k nim a čtení mě neopustilo...knihám vděčím za hodně...

    OdpovědětVymazat
  16. Taky miluju knížky, k některým se vracím často. Chodím pravidelně do knihovny a tahám odtud kvanta knih. Teď mám asi dva roky období, kdy čtu samé cestopisy, knihy o rozhlednách, městských branách, věžích, hradech a zříceninách, různé knihy o zajímavých místech u nás. A pak sedím u netu a hledám, která z nich bych mohla navštívit. Je to takový můj únik z reality všedního dne, ráda se někde toulám a navštěvuji různá místa. Bohužel manžela nic z toho nezajímá, takže jezdím sama. Ale knihám vděčím za to, že jsem poznala místa, na která by mně asi jinak nenapadlo jet, o spoustě krásných výletů bych bez knih asi vůbec nevěděla. (i když na netu se dá najít cokoliv, knížky mám raději)
    Jitka

    OdpovědětVymazat
  17. Rovněž miluju knihy...pokud je to možný, čtu i v práci. Baví mě třeba téma léčby tuberkulózy v období, kdy ještě nebyl vyvynut žádný lék. K takovým knížkám patří třeba Morová rána od Betty McDonald a Skřipec od A.E.Elisse.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty knihy vypadají zajímavě, podívám se po nich. Moc děkuji za tipy.

      Vymazat
  18. Ja cteni miluju :-). Ctu temer vse krome scifi a fantasy. Mam rada knihy podle skutecnych udalosti. Moje oblibena autorka je Ilona Borska a oblibena kniha Doktorka z domu trubacu- tu jsem cetla kdyz mi bylo spatne, ten pribeh je hodne silny. Nebo Troufaly autor osud, Kdo byl Hamza, Slecna doktorica (ta ted nevim od koho je).

    OdpovědětVymazat

Prosím anonymy o nějaký podpis. Ať vím s kým mám tu čest. Děkuji.

Oblíbené příspěvky

Seznam blogů

Počasí