Ráda fotím. Občas i něco jiného než autismus a rodinu...a proto tento můj nový blog.... Možná o ničem a možná o něčem. Tady nechci myslet, ale jen relaxovat...
Jak kdysi pravil můj kamarád básník "V podvečeru v tichém šeru, z putyky byl na maděru." Tak jsem si na tento vtipný výrok tak nějak náhle vzpomněla, ovšem tyto fotky by zasloužily mnohem, mnohem krásnější, ba ty nejkrásnější básně.
Tohle je přesně ta nádherná báseň, kterou jsem měla na mysli a kterou jsem těmto fotkám přála :) Bohužel mě mrzí, že jsem se zmohla jenom na tlumočení lehce prostoduchého verše a tak snad nebude vadit, když se to pokusím malinko vyžehlit a přidám něco, co je o malý stupínek výš. Ovšem měla jsem zrovna nějakou smutnou náladu...
Svět potemněl Slunce uvěznily koruny lip a bříz Stromy líbají otevřenou zemi Umlklo srdce moje Umlklo…milování?
Havraní nocují Zániky znají zimy a také životů Jsi vzdálenější Vzdálenější než jsi kdy byl A přece myšlenkám mým jsi příjemnější
Duše má Kypí pod vzpomínkami z neduhů Jiskry radosti dávno již zalila jsem Těžké je přiznat světu mučení nitra Těžké je zavřít za tebou tu zem
Nechť proletí Proletí tvým tělem jen ti dobří poslové Nechť nasytí teplem tvoje tělo prokřehlé A ať zvěstují ti moji píseň Snad do tvých uší prázdných aspoň ona dolehne
Jak kdysi pravil můj kamarád básník "V podvečeru v tichém šeru, z putyky byl na maděru." Tak jsem si na tento vtipný výrok tak nějak náhle vzpomněla, ovšem tyto fotky by zasloužily mnohem, mnohem krásnější, ba ty nejkrásnější básně.
OdpovědětVymazatsklání se Denice
OdpovědětVymazatzapadá za obzor
již tmí se velice
spát bude mnohý tvor
na nebi s Lunou oblaka
na honěnou budou hrát
to jistě hochy naláká
své milé pusu dát
Když byla řeč o básních, tak jsem neodolal. :-)
A snímky jsou opravdu moc pěkné, jako naprostá většina Tvých obrázků. Mám rád Tvůj pohled na svět.
Tohle je přesně ta nádherná báseň, kterou jsem měla na mysli a kterou jsem těmto fotkám přála :) Bohužel mě mrzí, že jsem se zmohla jenom na tlumočení lehce prostoduchého verše a tak snad nebude vadit, když se to pokusím malinko vyžehlit a přidám něco, co je o malý stupínek výš. Ovšem měla jsem zrovna nějakou smutnou náladu...
VymazatSvět potemněl
Slunce uvěznily koruny lip a bříz
Stromy líbají otevřenou zemi
Umlklo srdce moje
Umlklo…milování?
Havraní nocují
Zániky znají zimy a také životů
Jsi vzdálenější
Vzdálenější než jsi kdy byl
A přece myšlenkám mým jsi příjemnější
Duše má
Kypí pod vzpomínkami z neduhů
Jiskry radosti dávno již zalila jsem
Těžké je přiznat světu mučení nitra
Těžké je zavřít za tebou tu zem
Nechť proletí
Proletí tvým tělem jen ti dobří poslové
Nechť nasytí teplem tvoje tělo prokřehlé
A ať zvěstují ti moji píseň
Snad do tvých uší prázdných aspoň ona dolehne
Ach, to je nádhera. Smutek a utrpení často píší ty nejlepší verše.
VymazatPřekrásné fotky ....
OdpovědětVymazatMoc moc děkuji za Tvé návštěvy a Tvé komentáře ... moc si toho vážím a děkuji ...