Ráda fotím. Občas i něco jiného než autismus a rodinu...a proto tento můj nový blog.... Možná o ničem a možná o něčem. Tady nechci myslet, ale jen relaxovat...
Kdysi jsem četl takový jeden příběh o jedné ženě, která neměla vůbec na nic čas, protože musela tvrdě, opravdu velmi tvrdě pracovat a starat se o druhé a přesto si nikdy nestěžovala. Všechno to své trápení přijímala s velikou pokorou. Celé noci strávila při šicí mašině, aby vydělala pár drobných pro svou rodinu, své děti. A jednou, když se jí někdo zeptal, kde bere všechnu tu sílu, zvládat svůj těžký život s takovým klidem, odpověděla, že cokoliv dělá soustředí se právě na své ruce, které pracují, zatímco ona ty své ruce jen tiše pozoruje. Ruce pro ní byly tím nejúžasnějším nástrojem projevení člověka, nesmírně ji fascinovaly. Tato žena dosáhla tak vysokého stavu seberealizace, aniž by nějak speciálně meditovala. Na to prostě neměla čas a tak jen pracovala a pozorovala své ruce, jak pracují... A tak našla sama sebe.
Krásný kontrast. :)
OdpovědětVymazatA na prvním snímku je i hezká hra světla a stínu.
Tak malá ruka a co všechno musí zvládnout.
Hry světla a stínu mám moc ráda.
VymazatKrásné fotky. Mám ráda staré stromy. :-D
OdpovědětVymazatHezký fotky
OdpovědětVymazatParáda, moc se mi to líbí! Ten kontrast je opravdu výrazný...Taky se ráda dotýkám kůry stromů...
OdpovědětVymazatKdysi jsem četl takový jeden příběh o jedné ženě, která neměla vůbec na nic čas, protože musela tvrdě, opravdu velmi tvrdě pracovat a starat se o druhé a přesto si nikdy nestěžovala. Všechno to své trápení přijímala s velikou pokorou. Celé noci strávila při šicí mašině, aby vydělala pár drobných pro svou rodinu, své děti. A jednou, když se jí někdo zeptal, kde bere všechnu tu sílu, zvládat svůj těžký život s takovým klidem, odpověděla, že cokoliv dělá soustředí se právě na své ruce, které pracují, zatímco ona ty své ruce jen tiše pozoruje. Ruce pro ní byly tím nejúžasnějším nástrojem projevení člověka, nesmírně ji fascinovaly. Tato žena dosáhla tak vysokého stavu seberealizace, aniž by nějak speciálně meditovala. Na to prostě neměla čas a tak jen pracovala a pozorovala své ruce, jak pracují... A tak našla sama sebe.
OdpovědětVymazatKrásný večer, malé srdce. jsem ráda, že jsi zase zabloudil na můj blog. Hezký příběh.
VymazatStrom unikát, že? Moc zajímavý, díky za fotky!
OdpovědětVymazatA já tobě děkuji za návštěvu.
VymazatKrásná ruka. Katka
OdpovědětVymazatKaty, díky.
Vymazat